Pěstování dýní je zábava

Posledních několik let vévodí českému podzimu dýně. Oblíbily si je všechny generace díky jejich snadnému pěstování, rozmanitým možnostem využití v kuchyni, a především díky jejich pěkným barvám a tvarům, které zpestří každou podzimní výzdobu. Takže kdo by jim odolal?

oranžové dýně

Pokud po nich zatoužíte i vy, máte dvě možnosti, jak si je pořídit. Buď si je můžete koupit anebo si je ještě lépe můžete sami vypěstovat. Pěstování dýní je naprostá hračka, ať už zvolíte jakýkoli druh. V současnosti je na trhu celá řada odrůd a semínka vás vyjdou na pár korun. Pokud tedy máte zahradu a v ní kus místa, které můžete dýním věnovat, tak neváhejte a pusťte se do jejich pěstování i vy, neboť zatímco si jich za pár korun můžete vypěstovat celou hromadu, tak jejich nákup v obchodě by vás naopak vyšel na několik stovek korun.
obraz s dýněmi

Pěstování dýní je opravdu snadné a jistě bude bavit i děti, takže pokud doma nějaké máte, nezapomeňte je do takové akce zapojit, bude to pro ně skvělá zábava. Jedná se o ideální rostlinu pro zahradničení s dětmi z několika důvodů:

Za prvé, dýně je nenáročná rostlina, stačí, když jí vyhradíte dostatek místa, dostatečně ji pohnojíte a budete vydatně zalévat.

Za druhé, její plody jsou velké a líbivé, děti dýně milují, a to tím spíše, pokud se na jejich pěstování mohou podílet.

Za třetí, dýně má velká semena a roste poměrně rychle, takže ji děti mohou využít i k různým pokusům jako je například měření denních a týdenních přírůstků, jak délky stonku, tak velikosti plodu. Na takové dýni můžete zkrátka provádět celou řadu měření.
dvě dýně

A jistě vás potěší i to, že je téměř jisté, že když vydržíte do podzimu, tak budete slavit pěstitelské úspěchy. Záleží jen na vás, zda si zvolíte drobnoplodé okrasné dýně, hokkaido, muškátovou, máslovou anebo olejovou dýni či velkoplodou odrůdu určenou na kompoty. Navíc existují i speciální odrůdy pro podzimní vyřezávání, které jistě také rádi využijete.

Jak opravit běžky před zimou

Běžky vytáhneme z obalu a vizuálně prohlédneme. Určitě jste jej měli správně pře léto uskladněny. Sepnuté k sobě a s nějakým předmětem, které je dostatečně roztahoval. Běžky zásadně neskladujeme položené na rovné podložce a třeba i zatíženy dalšími uskladněnými věcmi. Přišly by tak o své prohnutí, které je důležité hlavně pro klasický běžecký styl. Toto prohnutí je tak značné proto, protože v místě pod patu se nanáší takzvaný stoupací vosk. Běžky mají prohnutí velké proto se při sjezdu v tomto místě skoro nedotýkají sněhové podložky.

cross-country lyžování

Je možné, že na vrchní straně běžek uvidíme nějaké škrábance. Ty nám asi moc vadit nebudou. Opatrnější bychom měli být, pokud nalezneme záseky do vrchní hrany běžek. Je dobré tyto poškození zabrousit nějakým brusným papírem. Vyhneme se tak nepříjemným poraněním zmrzlých rukou, nebo roztržení rukavic při čištění běžek od sněhu.

Běžky otočíme skluznicí vzhůru a položíme je na stůl tak, že nám v této poloze zůstanou. Máme-li k dispozici svorky, nebo svěrák použijeme je a běžky pevně uchytíme. Usnadní nám to další práci.

Nyní skluznici zbavíme starých vosků. Ve sportovních potřebách se dá koupit speciální roztok, kterým vosky odstraníme. Očištěnou skluznici lehce přejedeme jemným brusným papírem. Pakliže máme skluznici poškozenou nějakými rýhami, přebrousíme a zarovnáme okolí každé rýhy.

Velké rýhy můžeme zacelit speciálními Cofixovými tyčinkami. Tyto tyčinky se dají pořídit v různých barvách, takže po zacelení skluznice nemusíme opravované místo ani rozeznat. Tyčinku zapálíme. Když se začne tavit, odkapává z ní v podstatě totožný materiál, jako je materiál, ze kterého byla skluznice vyrobena. Necháváme Cofix odkapávat do rýhy až ji celou zaplníme. Snažíme se vytvořit malý přebytek. Po zchlazení srovnáme opravenou část skluznice nožem a přebrousíme.
stopy lyžaře

Stejným způsobem zacelíme všechna poškození na skluznici. Na závěr ji ještě jednou lehce přehladíme brusným papírem. Běžky máme nyní připraveny na nanesení podkladové „mázy“.

Bohatá nabídka LED žárovek

LED žárovky jsou skutečně velice spořivé, zvláště, když je srovnáte s jejich tradičními kolegyněmi. Pokud dnes za elektřinu ještě doplácíte, vyměňte klasické žárovky za moderní LED varianty a příští rok už s největší pravděpodobností dostanete přeplatek. Důležité je mít LED žárovky zapojené všude kde to jen jde. Na toaletě, v koupelně, obývacím pokoji, ložnici, ale třeba i na terase, pokud ji samozřejmě máte. Obecně totiž platí, že čím více budete LED žárovky používat, tím více ušetříte za svícení. S běžnými druhy žárovek byste takové úspory nikdy nedosáhli.
kulatá žárovka

Jak si vybrat

Jelikož je nabídka skutečně velice pestrá, bývá někdy pro laiky poměrně složité vybrat si ty pravé LED žárovky. Jedním z důležitých kritérií je svítivost. Ta se udává v Lumenech. Čím vyšší je svítivost, tím vyšší jsou hodnoty světelného toku. Pokud chcete mít na verandě mírné přítmí, nekoupíte si žárovku s vysokou svítivostí. Naopak to samozřejmě platí také.
Při výběru je rovněž velice důležité dbát na spotřebu elektrické energie, která se udává ve Wattech. I když jsou LED žárovky velmi spořivé, některé jsou šetrnější pro vaši peněženku více, jiné méně.
žárovka a panáček
Další aspekt, na který byste při koupi LED žárovek neměli zapomínat, je teplota světla. Na rozdíl od klasických žárovek se LED typy prodávají v několika teplotních odstínech. Pokud si přejete mít doma světlo v teplejších odstínech, vyberte si žárovku, která bude mít hodnoty menší než 3000K, tedy Kelvinů. Přejete-li si naopak mít doma studenější světlo, sáhněte po žárovkách, jejichž hodnoty přesahují 5000K. V tomto případě platí, že čím vyšší je hodnota Kelvinů, tím studenější světlo je. Jen tak pro zajímavost, standardní vláknová žárovka má hodnoty okolo 2700K. Jedná se tudíž o typ, který vytváří velice teplé světlo. Pokud jste na něj zvyklí, měli byste si vybrat LED žárovku, která bude mít obdobné hodnoty.

Jak správně vymalovat?

Mezi první věci, které musíte před samotným malováním udělat, tedy krom nákupu barev a pracovního náčiní, je zajistit, abyste při svém snažení nepošpinili věci, které nechcete. To v praxi znamená, že je nutné srolovat koberce, odsunout nábytek a to vše pak skrýt ideálně pod igelit. Pokud nemáte koberce, je dobré podlahu pokrýt opět igelitem, nebo starými novinami. Eliminujete tím nutnost po malování ještě zbytečně umývat parkety nebo kachlíky. Pokud budete mít možnost vybavení pokoje vynést jinam, udělejte to. Značně vám to usnadní malování, jelikož nebudete muset mezi vybavením tancovat. Díky tomu si ušetříte spoustu práce a nepříjemností.
tahy štětce

Strop je priorita

Ať už se chystáte vymalovat obývací pokoj, kuchyni nebo třeba záchod, vždy musíte začít s malováním od stropu. Z něj vám totiž může malba kapat nejen na zem, ale také i na stěny. Ty byste pak museli nejspíš malovat znovu. Navíc vymalovat strop je nejtěžší a je dobré si nejsložitější práci odbýt hned z kraje. Pak už půjde práce rychleji od ruky. Stejně jako stěny, ani strop byste neměli odfláknout pouze jednou vrstvou, ale nanést minimálně dvě. Sice není tak na očích, ale pokud chcete mít dobře vymalovaný pokoj, určitě byste měli být pokud možno co nejdůkladnější. Strop sice není tak na očích, ale při podrobnějším zkoumání byste na něm špatnou malbu jednoduše odhalili. A to určitě nechcete.
malíř pokojů

Váleček nebo štětka?

Na štětku nedají dopustit staří malíři, kteří již mají něco za sebou. Je však nutné si uvědomit, že je štětka sice efektivní nástroj, ale musí se s ní umět pracovat. Zatímco pomocí válečku můžete první vrstvy nanášet jak se vám zlíbí, se štětkou musíte už od začátku pracovat precizně, jelikož půjde každý tah znát. Proto, pokud nejste dostatečně zkušení, použijte raději váleček, se kterým je malování mnohem jednodušší a v konečném důsledku také efektivnější.

Detektor kovu jako nástroj k věčnému bohatství?

V posledním desetiletí se hledání artefaktů pomocí detektoru kovů stalo koníčkem mnoha lidí. K popularitě napomohla především internetová propagace, hledačské weby a stále se vylepšující technologické zpracování těchto přístrojů. Za zmínku stojí i rostoucí zájem o spolupráci mezi archeology a hobby hledači. I když je v mnoha zemích evropské unie amatérské hledání kovů zakázané, u nás se stále toleruje. Existují pouze různá omezení, kde hledat smíte a kde ne. Vyhněte se archeologickým lokalitám a chráněným soukromým pozemkům. Samozřejmě že každé území má svého majitele, ale pokud se budete chovat slušně, dbát na pečlivé zahrabání vykopaných dírek, nemusíte se ve většině případech obávat sporů.
mince v muzeu
Co můžete nalézt? Budete překvapeni!
Věřili byste, kdyby vám váš kamarád u večerního piva vyprávěl, že během dvou hodinové procházky na zoraném poli našel deset mincí staré dvě stě až čtyři sta let? Není to neobvyklé a pokud máte štěstí a dobře zvolenou lokalitu, mincí si můžete přinést i celou hrst. Často si můžete přečíst články v tisku, že amatérští hledači kovů našli i stříbrný poklad. Mějte však stále na paměti, že všechny nalezené artefakty do roku 1945 patří mezi archeologické, jsou majetkem státu a měli by být odevzdány. Ale ne každé psané pravidlo platí a nikdo vás za ponechání několika kusů krejcarů trestně stíhat nebude. Pokud však najdete například sekeru z doby bronzové, rozhodně o tom upozorněte archeology a nález odevzdejte do nejbližšího muzea.
Našel jsem zlatý poklad
Když se sen každého hledače stane realitou, přichází otázka, zda objev nahlásit, nebo ne. I když stát není při odevzdání moc velkorysý, odměny se vám dostane. Při nalezení velkého množství cenných mincí (většinou stříbrných a zlatých) vám bude vyplacena deseti procentní odměna z celkové hodnoty kovu. Což může být pro někoho výsměch, ale opět se motáme ve špatně definovaném památkovém zákonu, který ve finální verzi umožní i individuální domluvu. I přesto, když najdete dvě kila zlatých mincí, tak při hodnotě pět set korun za gram (cena se stále mění) vám bude sto tisíc korun z hodnoty nálezu náležitě patřit.
zlatá mince
Buďte opatrní
I tento koníček nese svá nebezpečí a rizika. V zemi se stále nachází velké množství nevybuchlé munice například z druhé světové války a můžete se tak ocitnout tváří v tvář opravdu nepříjemnému a adrenalinovému zážitku. Pokud se s municí setkáte, nikdy na ní nesahejte! Vzdalte se do bezpečné vzdálenosti a zavolejte Polici České republiky.

Šedá eminence v pozadí

Mnoho z vás s tím má možná zkušenost. Ať již patříte k běžným „malým“ zaměstnancům, k managementu nebo k externistům, kteří mají s firmou co do činění. Případně jste dodavatelé nebo zákazníci. Často se ve větších i menších firmách vyskytuje osoba, která má v kolonce „pracovní pozice“ uvedeno „poradce“. Občas to bývá ještě i úže specifikováno.
korupce a vydírání
Poradce pro komunikaci s veřejností, pro dopravu, pro výrobu, pro komunikaci se zákazníky a jiné. A často si mnoho dalších lidí, kteří jsou v téže firmě zaměstnaní, láme hlavu, k čemu že je tento poradce dobrý. Objevuje se jen občas, bere velké peníze (obvykle ovšem nezveřejněnou částku) a promlouvá také málokdy. Když už se tak stane, mnozí otáčejí oči vzhůru.
Také se často jedná o nějakou osobu blízkou někomu z majitelů nebo vedení. Může jít o kamaráda z mládí nebo rodinného příslušníka, případně o nějakého bývalého funkcionáře, pro kterého se nenašlo jiné místo. Vymyslí toho málo nebo naopak hodně, ale ne vždy to bývají zrovna plodné věci, které by firmu posouvaly někam dál nebo zlehčovaly ostatním práci. Tato osoba jde také ostatním často na nervy a nebývá zrovna oblíbená. Důvodem může být právě jejich neschopnost nebo závist ostatních. Mají totiž jisté místo a těžko se jim dokazuje jejich přínos firmě. Hlavně nemá vedení obvykle ani zájem na tom, aby byl ten přínos nějak monitorován. Pokud se s dotyčným z nějakého důvodu nepohádají nebo jinak nerozkmotří, mají práci zajištěnou a to většinou bez větší námahy. Nepotřebují na tuto pozici žádné speciální vzdělání a málokdy bývá nějak přesně specifikována jejich pracovní náplň. Jejich vliv ale bývá nemalý.
podnikatel a palec nahoru
Nemůžeme ovšem házet všechny do jednoho pytle. Určitě existují i poradci, kteří mají bohaté zkušenosti a opravdu dobře radí a jsou to lidé na svém místě. Zaslouží si pak nejen vydělané peníze, ale i obdiv a vděk dalších zaměstnanců.

Co jsou to reklamní čepice, a fungují opravdu?

Hlavním cílem jakékoliv firmy, bez ohledu na její velikost či zaměření, je vydělat co nejvíce peněz. K tomu však potřebuje mít co nejvíce zákazníků. To však není tak jednoduché, zvlášť když vezmeme v úvahu, že konkurence se snaží přesně o to samé.

Je tedy jasné, že správně zvolená marketingová strategie je klíčem k úspěchu. A ačkoliv mezi běžnými lidmi je zdaleka nejznámější klasická televizní reklama (a je fakt, že je i v současnosti stále tou nejúčinnější), rozhodně to není jediný způsob.

cepice1

Poměrně často využívanou možností je i rozdávání či prodej nejrůznějších propagačních předmětů. Ty obvykle bývají spojeny s nějakou akcí, aby jim dodaly nádech exkluzivity, něčeho, co mnoho lidí nemá. I proto jsou v těchto případech obvykle vydávány „limitované edice“ a podobně.

Jedním z těchto předmětů jsou například reklamní čepice. Jedná se obvykle o kšiltovky či kulichy, které mají na přední straně natištěno či našito logo dané firmy, případně i název události, při jejíž příležitosti jsou rozdávány či prodávány.

cepice2

Jejich hlavním cílem je samozřejmě přitáhnout co nejvíce zákazníků. Například člověk, který ji dostane nebo si ji koupí, mnohem pravděpodobněji u dané firmy nakoupí, protože bude jednak cítit hrdost, že má čepici s jejím logem, a zároveň bude mít pocit, že se o své zákazníky stará – přeci pro ně nechává vyrábět tyto speciální produkty!

Další efekt, který tento způsob marketingu má, je ten, že lidé uvidí daného člověka onu čepici nosit, a uvidí tedy i logo oné firmy. A je pravděpodobné, že je přepadne zvědavost a danou pobočku navštíví. A čím více těchto návštěvníků bude, tím je pravděpodobnější, že si některý z nich něco koupí.

Je tedy jasné, že i zde se jedná jen o další způsob, jak firmy zvyšují svůj zisk. A faktem je, že funguje. Není sice tak účinný jako některé jiné způsoby, avšak funguje dostatečně na to, aby přinesl peníze. A o to zde jde především.

Cestování po Česku bez stresu s vozem z levné autopůjčovny v Praze

Stres bývá jednou z hlavních příčin našich tělesných i duševních neduhů a měli bychom se alespoň snažit mu čelit efektivním způsobem. Některé stresové faktory jsou ovšem poměrně skryté a někdy na jejich existenci zapomínáme, což nám pak zbytečně ztrpčuje život. Jednou z nich je i průběh samotné dovolené, zdá se to možná absurdní, ale právě na dovolené mnoho lidí podléhá depresím, a to zcela zbytečně.

jízda po silnici

Na výlet či dovolenou bez stresu

Starosti s autem – lidé, kteří potřebují automobil pro výkon jejich profese, a kteří jej využívají prakticky denně, jsou svým způsobem neustále pod tlakem, v chronickém stádiu stresu. Doléhají na ně podvědomé starosti ohledně financování všech záležitostí s autem spojených, jako jsou platby pojistného, parkovacích kupónů a dálničních známek, technické kontroly, servisní zásahy, výměny pneu, oleje, autožárovek, brzdové kapaliny atd. V podvědomí je stále uložena informace „co kdyby se vyskytla nějaká závada, kam s autem zajet a kolik to bude stát“.

panorama Šumavy

Některým lidem se vyplatí auto nevlastnit, ale pronajímat, vyjde to levněji a hlavně bez starostí. V postatě se snažíte jen o to, jet s citem, abyste nehavarovali a vůz vrátili o levné autopůjčovny Praha v původním stavu s doplněným palivem v nádrži. Před odjezdem na dovolenou a v jejím průběhu vás pak stres nemusí takřka vůbec dostihnout, můžete se navíc proti poškození vozu pojistit krátkodobou pojistnou smlouvou, v podvědomí nebudete nic v souvislosti s autem řešit, myslet na to, co by, kdyby, a soustředíte se na samotný pobyt.

Vhodná destinace – chcete-li skutečně prožít týden či čtrnáct dnů bez stresu, dejte přednost raději tuzemské rekreaci a místům poklidným, kde vás nezastihnou letní extrémní vedra a davy turistů. Vydejte se do atraktivních lokalit, která lidé moc nepreferují, ale kde je mnoho přírodních krás a zajímavostí. Mohou to být Františkovy Lázně, Boží Dar v Krušných horách, Lužické hory, Mariánská hora v Jizerských horách, Kozákov v Českém ráji, Domažlicko a Tachovsko, okolí řeky Berounky mezi Plzní a Berounem a mnohá další krásná místa v Česku.

GIN: OBJEVTE JEHO HISTORII A JAK SE VYRÁBÍ

Znalost základů zpracování ginu a jeho historie nám proto pomáhá zorientovat se v tomto světě. Charakteristickou složkou ginu jsou jalovcové bobule, které dodávají destilátu nezaměnitelnou chuť a vůni.

HISTORIE GINU

První stopa, kterou máme o používání jalovce pochází z roku 1055. Někteří mniši v okolí Salerna ho díky svým léčivým vlastnostem používali k přípravě léků. Svědectví se nachází v lékařské literatuře nazvané „Compendium Salernita“.
Během černého moru, v polovině čtrnáctého století, se začala šířit jalovcová vinná voda. Tento produkt se používal jako posilující tonikum díky mnoha léčivým vlastnostem jalovce. Největší využití jalovce k přípravě léčiv bylo soustředěno v Belgii a Holandsku.

gin3

Už ve druhé polovině roku 1200 byly napsány dvě knihy zabývajících se jalovcem. V těchto knihách existují popisy léčivých vlastností odvaru z plodů jalovce. Jedná se o první produkt, který již začíná připomínat to, čím se stal tento nápoj později. V roce 1552 zmínil lékař jménem Philippus Hermanni alkoholický nápoj s jalovcem, který nazval ginem. Gin Lihovarek.cz si tak začal nalézat obdivovatele a konzumenty.
V roce 1585 byli do Holandska vysláni britští vojáci a ti viděli nizozemské vojáky popíjet jalovcový destilát, kterým si dodávali kuráž do boje. Britové si po návratu domů tento nápoj přivezli a začali ho vyrábět.

gin4

V roce 1690 byl do země zakázán dovoz cizích likérů, hlavně kvůli neshodám s Francií. Britové tak ve velkém začali destilovat obiloviny a vyrábět stále větší množství ginu. Doba byla zlá a dělníci dostávali část platu ve formě vyráběného produktu. Důsledky této ekonomické strategie však byly velice závažné a na alkoholu bylo závislých stále více Britů, a to včetně dětí. Vláda se poté pokusila napravit způsobené škody, které narušily zdraví, veřejný pořádek a další aspekty každodenního života. Pokus bohužel selhal na všech frontách a náprava byla velmi zdlouhavá a za pomocí přísných nařízení a trestů.

JAK SE VYRÁBÍ GIN

Existují různé druhy ginu, tedy způsoby výroby. Nejznámějším a nejvíce konzumovaným ginem je London dry. Dnes London dry neuvádí původ, protože může být destilován po celém světě, ale ukazuje způsob výroby.

První fází výroby tohoto ginu je příprava zrna a jeho zpracování na destilát. Výsledkem je téměř čistý alkohol (96% alkohol). A od této chvíle každý výrobce určuje charakteristické rysy svého ginu.

Druhá fáze vyžaduje druhou destilaci alkoholu s přidáním bylin, koření nebo ovoce, které mu dodají chuť a vůni. Někteří výrobci se rozhodli dochucovací ingredience macerovat ve vydestilovaném alkoholu, což mu dodává chuť. Existují však i produkty, kdy se ingredience přímo destilují s alkoholem.
Na konci těchto kroků je produkt přemístěn do nádob, kde je dokončen přidáním demineralizované vody, aby se dosáhlo správného obsahu alkoholu v ginu. Současné standardy jsou nejčastěji 40 ° alkoholu. Někteří výrobci nadále udržují vyšší hladinu alkoholu, ale je to obchodní volba.

Získání dobrého produktu je výsledkem správné kombinace výběru vůní a chutí, vyvážených dávek a surovin vynikající kvality. Každá společnost recept svého ginu velmi tají.

Výhody nebankovních půjček

Nebankovní půjčky si po dlouhá léta držely pověst coby nevýhodných, předražených úvěrů se skrytými poplatky. Pro jiné zase mnohdy znamenají jedinou záchrannou stanici na cestě před krachem, když banka odmítne půjčit. Primárně do nebankovního sektoru zavítáme tehdy, pokud nám nezbývá na nečekané výdaje nebo potřebujeme vykrýt dobu do další výplaty. Jednání s nebankovními institucemi je mnohdy velmi rychlé, snadné, bez zbytečného papírování a byrokracie.

prasátko pokladnička

Pokud zavítáme do banky, musíme se obrnit trpělivostí, neboť schvalovací proces u většiny z nich je v řádu týdnů. Banky totiž ke každému žadateli přistupují individuálně, tento osobní přístup je ale draze zaplacen delší dobou na schválení. I když bankovní instituce v posledních letech řadu svých služeb modernizují, v některých případech se vám návštěva banky stále ještě nevyhne. Jeden příklad za všechny je právě sjednání úvěrových produktů, která si žádá vaší osobní přítomnost v některé z poboček dané banky.

zavazující smlouva

Nebankovní sektor však pracuje s automatickým schvalovacím procesem a půjčku je tak možné snadno vyřídit i online. Bude vám k tomu stačit připojení k internetu a několik minut vašeho času. I když jsou nebankovní společností známe pro své rychlé půjčky, setkat se můžeme i s nebankovními hypotékami https://www.americka-nebankovni-hypoteka.cz/nebankovni_hypoteky/.

Aby mohl žadatel v bance uspět je zapotřebí jeho dobrá platební morálka. Tu mohou bankovní i nebankovní subjekty snadno prověřit v registrech dlužníků. Pokud zde některý z pracovník banky objeví negativní záznam, žádost se takému žadateli zamítá pro jeho nedůvěryhodnost. Přesto však ještě není nic ztraceno, nebankovní instituce jsou totiž v mnohých ohledech o poznání benevolentnější a čekají s otevřenou náručí právě na žadatele, kterým v bance odmítli úvěr schválit.